Úvodní stránka
domeček z čeho stavět čím topit projekt pozemek základy podsyp bednění lití desky zdění elektroinstalace vazníky střecha okna polystyrén palubky fasáda omítky sádrokarton hromosvod podlahy a topení koupelna
zkušenosti

Základy

Stavím v polabské nížině a v hloubce pod 0,5 m je písek. Bál jsem se pustit na kopání základů bagr, aby se to nesesýpalo, jak se to stalo sousedovi. Byl jsem přesvědčený jak "jen prokopnu" vrchní vrstvu hlíny a písek jednoduše vyhrabu. No tak snadné to nebylo, sousedi před tím přes náš pozemek jezdili s náklaďákem a jílovitá hlína byla pořádně ztvrdlá. Nakonec jsem to kopal (po chvílích) 2 týdny. Ale zase při ručním kopání jsem si udělal vnější stěnu dokonale hladkou, aby na ní šel nalepit polystyren

Jsou dvě poloviny lidstva. Ta jedna tvrdí, že do země patří jedině extrudovaný polystyren. Ta druhá argumentuje katalogovými listy obyč. polystyrénu, tedy nasákavost cca 3% při ponoření do vody (tolik vody tam asi nikdy nebude), snížení tepelného odporu vlivem vody jen cca o 15% a odolnost vůči půdním bakteriím. Tedy polystyren v zemi musí vydržet. Ještě jsem počítal tlak zeminy v hloubce 1m (jako hydrostatický tlak ve vodě, jen zemina je těžší), EPS 150 to bez problémů vydrží.

Přes to že jsem měl svoji představu jak polystyren do výkopu přilepit, hledal jsem na internetu, jestli nedělám úplmou blbost. Lepil jsem montážní pěnou ke ztvrdlé hlíně v horní polovině výkopu. Dole je tloušťka polystyrenu 5 cm, nad 0,5m 11 cm. Polystyren je levnější než beton a nahoře není potřeba tak velká šířka betnu, jako dole. Takže čím víc zateplíte, tím víc ušetříte (za beton) :-)

Vztlaková síla v tekutém betonu (2,2x větší než ve vodě) prý dokáže divy. No nedokáže - i archimedův zákon se dá ošidit :-) Vztlaková síla působí pouze na spodní plochu. Pokud jí zahrabeme do písku aby pod ní beton nenatek, polystyren nemá důvod plavat. Voda z betonu se vsakuje do písku do stěny výkopu. Když má v cestě nepropustný polystyren, přitiskne ho tak, že už nevyplave, i kdyby se dostala pod něj. Výsledek - všechny desky zalití mixem přežily bez problémů.

Prostup pro přípojku elektro a pro kanalizaci je klasická chránička, voda (zatím husí krk pro zatažení trubky) prochází pod základy. Další prostupy (ke studni a na zahradu) byly dělány jednodušeji. Šikmo vyvrtaná díra zemním vrtákem a PVC chránička. Všechno na čem opravdu záleží, je tahané v husích krkách. Sice je velmi nepravděpodobné, že se třeba prorazí přívodní kabel, ale co když - jak ho pak měnit pod betonem ...

Před nalitím betonu jsem do výkopu umístil i zemnící pásek. Funkci základového zemniče jsem však pochopil až později, po zabetonování a tak jsem udělal některé chyby. Vlhký beton je dostatečně vodivý na to, aby v něm umístěný zemnící pásek byl propojený se zemí. Beton je uvnitř silně alkalický po celou předpopkládanou dobu životnosti stavby. Alkalické prostředí chrání zemnící pásek proti korozi, pásek má mnohem vyšší životnost než při umístění v zemi. Musí být všude pokrytý alespoň 3 cm vrstvou betonu - pásek nesmí ležet přímo na dně výkopu. V mém případě místy ležel, myslel jsem si že uzemění bude lepší :-(

Protože jsem dělal výkop i na zahradu (vodovod, vsakování od TČ), položil jsem zemnící pásek i do výkopu. Až později jsem si přečetl,že pásek přecházející z betonu do země má být v délce 2m izolovaný právě kvůli rozdílným elektrochemickým potenciálům (pásek v betonu a v zemi proti sobě tvoří článek). Tak se mi za pár desetiletí může stát, že pásek v zemi urezne a přizemění zásuvky na zahradě bude samostatné.

vykop1.jpg
vykop1
vykop2.jpg
vykop2
vykop3.jpg
vykop3
vykop4.jpg
vykop4
vykop5.jpg
vykop5
vykop6.jpg
vykop6
vykop7.jpg
vykop7
vykop8.jpg
vykop8
vykop9.jpg
vykop9
zákl1.jpg
základy

Po nějaké době - vodovodní přípojka a polystyrén v základech

Před betonováním základové desky jsem si natáhnul tlustý husí krk na přívod vody a vedle něho jeden tenký, stejnou trasou jde i vedení na zvonek. PE trubka o průměru 32 není moc ohebná a husí krk má až příliš ostrý ohyb. Nešla tam strčit ani náhodou :-(

Nejprve jsem ohyb vyluxoval, potom protáhnul PE trubku 20 mm. Šlo to těžko, ale šlo to. Začátek trubky jsem musel horkovzdušnou pistolí zavařit do kuličky, hrana by tam neprošla. Na konec trubky jsem zase horkovzdušnou pistolí navařil trubku 25 mm a ze sváru jsem ořezal všechny výstupky. Protlačit to šlo. Na konec jsem navařil trubku 32 mm. Okolo trubky jsem dal lubrikant určený na těsnící gumičky kanalizačních trubek a pozval kamaráda. Ve dvou se to podařilo, ale už jsem myslel že budu rozřezávat základovou desku. Kdybych byl tušil ty problémy, dal bych tam kus trubky už při zakládání husího krku do podsypu. Trubka by tak ostrý ohyb nedovolila.

Při té příležitosti jsem si prohlédnul, jak vypadá polystyrén v základech. Je to obyčejný bílý polystyrén a je tam jeden a půl roku. Polystyrén vypadá dole jak nový - žádné deformace od tlaku zeminy nebo zničení vodou. Nahoře se sežraný od sluníčka, ale s tím se počítá. Před nalepením polystyrénu na sokl se základový polystyrén bude ořezávat.

voda1_vykop.jpg
voda1_vykop
voda2_vrch.jpg
voda2_vrch
voda3_spodek.jpg
voda3_spodek
voda4_polyst.jpg
voda4_polyst




.