Zateplování

Zateplování se sice obvykle dělá až nakonec, okolnosti si vynutily zateplit už nyní. Aby se dům uzavřel, je nutné podbít přesahy střechy. Podbití se musí přisadit ke zdi, tedy k polystyrénu. Následně se na podbití položí minerální vata a nakonec se z vrchu položí podlaha. Mimo to se zateplení docela hodí, aby se v domě dalo pracovat v zimě.

Pro práci s polystyrénem jsem si připravil tři řezátka.

Řezačka na 20 cm desky vypadá mohutně, základní deska musí být dostatečně velká. Odporový kanthalový drát o průměru 0,65 mm potřebuje cca 6V 7A, pro napájení je použito trafo. U řezačky je důležité, aby v místě, kde drát prochází otvorem v desce, byl dvojitý, zkroucený. Drát se tady jinak silně přehřívá a ten první přehořel. Také je dobré používat používat kanthal (ten první nebyl kanthal), i když pracovní teplotu řezačky by vydržel i méně odolný materiál. Pro dostatečnou rychlost řezání má drát teplotu kdy už slabě žhne a pokud na něm po doříznutí začne hořet nějaká kapička polystyrénu, jeho teplota místně krátkodobě naroste.

Vyřezávačka drážek je určená k řezání podle pravítka a dělal jsem jí pro ukládání trubek podlahového topení. Trafo 50W 0,9 a 1,4V, přepínání na primáru - vinutí 220 a 380V. Sekundár má 6 závitů CYA 6, ze kterého je sundaná izolace (je příliš tlustá) a lanko je ve smrštivé bužírce. Přívody jsou také CYA 6. Trafo je počítané na ohřev drátu od kola, průměr 1,8 až 2 mm. Drát musí dobře držet tvar.

Poslední je řezačka otvorů pro instalační krabici a pro průchod trubky. Zase trafo co bylo po ruce, pilkou proříznout sekundár (klidně i s čely cívky) opatrně aby se neporušil prokladový papír nad primárem. Vinutí odstranit a navinout pár závitů něčeho tlustého. Já tam mám CYA10, 1 vrstvu a dává to 2,5V 50A. K řezání slouží 2 mm svářecí drát délky cca 0,5m.

Dalším přípravkem, který se hodí pro práci s perlinkou, je odmotávátko aby se perlinka neválela po zemi. Je ze zbytků prken a střešních latí, té čtvrt hodiny šroubování se docela vyplatí.

Pro lepení polystyrénu jsem zvolil lepící pěnu, na betonový povrch se dá lepit bez kotvení. Pěna má pevnost podle papírů stejnou jako polystyrén. Asi nemá cenu popisovat po pár letech pěny, s kterými jsem měl v době stavby špatné zkušenosti. Tenhle sortiment se rychle mění. Některé pěny po nalepení polystyrénu expandovaly a odtlačovaly polystyrén až o 10 mm od zdi a tak jsem chodil a přitlačoval. Nakonec jsem desky držel přimáčknuté ke zdi latěmi po celou dobu tuhnutí.

Jednak vývoj pěn pokročil a také jsem od zedníků okoukal, jak se to dělá rychle. Do právě položené desky se šikmo zapíchnou hřebíky proti sousedním deskám, které už drží. Nějaká malá mezera mezi polystyrénem a stěnou sice vznikne, ale nemá cenu to řešit.

Spotřeba pěny

Výrobci pěn shodně píšou, že s jedním balením se dá nalepit až 14m2 polystyrénu. Zkušenosti lidí jsou nějakých 6 až 10m2 a já s tím nalepím tak 3-4m2. Má se nanést housenka okolo celé desky a uvnitř minimálně jednu čáru. Já dávám dvě po délce. V nějakém návodu jsem četl, že housenka má mít průměr 3 cm, na instruktážních obrázcích je to ale podstatně méně. Přitlačením desky ke stěně by se pěna měla roztáhnout na 40% plochy. Když jsem desku odlepil hned po přitisknutí, bylo to podstatně méně. A to mám zdi opravdu rovné. Trochu pěna nabyde během tuhnutí, ale neměla by o moc. I kdyby deska držela jen na 20% plochy, při běžné pevnosti pěny 100KPa (1 kilopond na cm2) deska 0,5m2 drží sílou 10000N (1000 kilopondů!) Myslím si, že je tady více než dostatečná rezerva na chyby při lepení i na degradaci materiálů stárnutím. I tak mi to nedá a pokud je deska jen trochu vzdálená od zdi, před nalepením další tu škvíru vypěňuji. A spotřeba pěny roste...

Tlustý polystyrén lepím tak, aby se desky provázaly mezi sebou. Tedy lepidlo dávám i mezi ně. Zatím co u tepelně vodivého cementového lepidla se tohle nesmí, u pěny nevidím důvod proč to nedělat. Desky se provážou mezi sebou a z hlediska deformací v důsledku dilatace se chovají jako jedna velká plocha. Spotřeba pěny je sice úplně jiná než by měla být, ale ten pocit, že je to udělané pořádně, ten je k nezaplacení :-)

Improvizace

Při zateplování jsem musel řešit některé detaily, vyplývající z velké tloušťky polystyrénu. Držáky na okap a na hromosvod jsou příliš krátké a i kdybych je prodloužil, jejich kotvení do duté tvárnice by byl problém. Proto jsem je zkrátil a nechal na ně navařit kusy plechu. Destička je zapuštěná 6cm pod povech, po celé ploše zapěněná a překrytá polystyrénem. Polystyrén má pevnost v tahu 1Kp/cm2 a tak destička 12x12cm pro držák hromosvodu udrží 144Kp. To už je ale mez pevnosti polystyrénu, dochází k jeho 10% deformaci a asi by se to nelíbilo omítce. Do cca 30Kp by to mělo být bez problémů. Pro držáky okapů jsem použil destičky 12x30cm s dírama (koupeno ve stavebninách), aby se polystyrény nad a pod destičkou propojily.

Na domě bude umístěna krabice, kde budou TV a jiné antény přizeměny na základový zemnič, ochráněny přepěťovkou a odsud teprv zavedeny do domu. Antény nebudou spojeny s hromosvodem, budou v jeho ochranném prostoru. Hromosvod má své samostatné uzemění. Krabice má 20x30cm a držáky pro ní jsou též ukotveny v polystyrénu. Do 7 cm polystyrénu jsem vyříznul dvě drážky, zapustil do nich dva kusy uzemňovacího pásku s vyřezanými závity, zapěnil a překryl 3cm polystyrénem. Pro tento celek přilepený na stěnu jsem potom v 20cm polystyrénu vyříznul otvor a samosřejmě škvíry vypěnil. Krabice tedy bude částečně zapuštěná pod povrch zdi. Vedení na půdu (dva husí krky a drát pro uzeměmí antén) jde v liště po povrchu zdi a do polystyrénu pro něj vyřezávám žlábek. Uzemění antény si mohu dovolit tahat tímto způsobem jen proto, že anténa bude v ochranném prostoru hromosvodu.

Dalším problémem bylo vyústění větracích otvorů pro koupelnu a záchod. V domě budou použity lokální rekuperační výměníky, které budou pro ostatní místnosti umístěny v přesahu střechy a větrací otvory budou v podbití. Jen koupelna a záchod bude mít výměníky ve stěně.

Pro uložení výměníku a pro uchycení větrací mřížky bylo vyrobeno pouzdro z extrudovaného polystyrénu. Pouzdro bylo slepeno pěnou a po dobu tvrdnutí ztaženo vruty. Do polystyrénu pod větracím otvorem je až dolů vložena trubička pro odvod kondenzované vody.

Trojúhelník nad vchodem byl docela problém, projekt o řešení tohoto prvku taktně mlčí. Na jednom domě od stejného projektanta jsem viděl traverzu a na ní vyzděnou stěnu z heblu. Tohle řešení má obrovské tepelné ztráty, traverza zavádí do nosné zdi zimu. Podobně jako traverzy vycházející z betonového stropu, na kterých si lidi staví balkónky. Takže takhle ne. Prostor v trojúhelníku bude využit pro skladování různých věcí a od obytné místnosti bude oddělen stěnou ze sádrokartonu a vaty. Venkovní stěna musí mít dobrou tepelnou izolaci, ale nemusí tolik tlumit hluk. Proto jsem zvolil nejjednodušší řešení - OSB desku a na ní nalepený polystyren. V projektu sice je, že trojúhelníky jsou s omítkou, ale vzhledem k odskočení od roviny stěny tady budou palubky. Mělo by to vypadat lépe. Protože polystyrén drží na vazníku a je napojený na polystyrén na stěně, musíme počítat s určitou dilatací. I to je důvod, proč omítka bude končit na rohu.

Protože první vazník je trochu na křivo, přišrouboval jsem k němu vyrovnávací podložku uříznutou z fošny. Na ní jsou tři kusy OSB 22mm pd a 20 cm polystyrén. Po zabroušení jsem do polystyrénu vyřezal drážky a do nich zapěnil kusy střešních latí. K latím se budou šroubovat palubky. Latě pokračují ve stejné rovině i podél trámu až dolů. Protože trám je trochu křivý, vyřezal jsem podložky z extrudovaného polystyrénu.

Malé trojúhelníky na druhé straně byly jednodušší. Trojúhelník z polystyrénu je přilepený ke stěně a o 20 cm je překrytý další deskou. Trojúhelník ponese jen krátké kousky palubek a zespodu bude též podložený palubkami.

.