Střecha se sbíjenými krovy vytváří přesahy, které jsou otevřené a dokud se neuzavřou, dům se stává útočištěm ptáků. Fouká tam a nelze dělat vnitřní práce v zimě. Podbití je nutné udělat až po nalepení polystyrénu, ještě před fasádou.
Protože půjčení lešení je drahé, je nesmysl ho stavět dvakrát Proto jsem volil následující postup:
- nalepení polystyrénu svépomocí kam až to jde bez lešení + perlinka
- montáž palubek
- nalepení zbývajícího polystyrénu z lešení (dodavatelsky)
- fasáda, demontáž lešení
Podbití bylo náročné zejména ze začátku, než jsme se to naučili. Při montáži palubek na vazníky nad vchodem to chtělo palubky na některých vazníkách podložit, vazníky nejsou úplně v rovině. Kdo neví co má hledat, nerovností si obvykle nevšimne.
Pro lepší zatěsnění podbití a také aby se spodní hrany trámů spojených s interiérem příliš neochlazovaly (možná kondenzace vody), podkládali jsme palubky na jižní straně 1cm polystyrénem. Na severní straně, kterou jsme začínali, jsme polystyrén považovali za příliš velkou komplikaci.
Pro montáž palubek na polystyrén (trojúhelník nad vchodem) jsem do polystyrénu zapěnil latě a palubky šrouboval k nim. Do malých trojůhelníků na jižní straně jsem latě nezapěnil a to byla chyba. Hmoždinky do polystyrénu byly drahé a jejich nosnost je podstatně nižší, než nosnost zapěněných latí. Starost dalo i trefit se s vruty do hmoždinek.
Ptáci si v našem domě až příliš zvykli. Slétali se tam, obhlíželi kde by se dalo postavit hnízdo. Mezi trámy se objevovaly chomáče trávy a několik dní jsme to likvidovali, než si stačili hnízdo dokončit. Pak už byl klid - jen zdánlivě... Sýkorka si jen našla jiné místo, v jedné duté tvárnici. Pár dní jsme na stavbě nebyli a když jsme přišli, už to tam pípalo. V té době jsme už měli dokončené podbití, ale v palubkách jsou dvě díry o průměru 6cm pro světla. Létala tam právě tudy.
Do hnízda bylo špatně vidět, ale asi tam byla jen dvě mláďata. Vyváděla je zrovna v době, kdy v domě pracovali zedníci. Jedno mláďě zabloudilo ke vchodovým dveřím, vypustil jsem ho z patra z okna. Dolétlo až k sousedům. Druhé mládě ještě zůstalo v hnízdě, předpokládal jsem že ho vyvede později. Asi se o něj přestala starat, přesto že už byl v domě klid. Za dva dny jsme jej našli chcíplé.
Po zlikvidování hnízda jsme vletové otvory ucpali. Právě včas - další sýkorka s trávou v zobáku seděla na sloupu a obhlížela si barák.