Na sbíjené krovy mě přesvědčil projektant, že ušetřím za betonový strop. Sbíjené krovy mají své výhody i nevýhody. Klasickou střechu je možné libovolně zvednout, sbíjené krovy (vazníky) začínají vždy na úrovni podlahy v podkroví. Podkroví vyjde menší, střecha má velký přesah. Ten se ale na jižní straně docela hodí, při správné orientaci domu zastíní okna přes poledne v létě.
Nevýhodou dřevěného stropu je přenášení kročejového hluku. Ztěžuje si na to i soused, má stejný typ domu. Celé podkroví je dřevostavba.
Proto jsem k odhlučňovacím opatřením (vyplnění stropu akustickou izolací, miralon pod podlahou) přidal ještě další - dvojité trámování. Hluk z podlahových trámů se na trámy držící strop prakticky nepřenáší. Na podlaze v podkroví bude na pěnové fólii anhydrit a v něm podlahové topení. I tohle všechno přispěje k utlumení podlahy.
Na vazníky, stropnice a střešní latě bylo potřeba téměř 10m3 dřeva a tesaři sbíjeli vazníky čtyři dny. Po umístění příchytek na věnec došlo i na umísťování stropnic a vazníků. Přijel nejprve autojeřáb na P V3S, jenže měl malý dosah a nedokázal vazník přemístit na druhý konec domu. Proto byla na rychlo přivolána Tatra, tam problémy nebyly.
Prý jsem se neměl zdržovat šroubováním vazníků k příchytkám - stačí je chytit jen provizorně hřebíkem. Se dvěma akušroubováky - jeden na předvrtání, druhý silný na utažení šroubu, to šlo velmi rychle. Nejvíc času zabralo přitloukání latí na zavětrování. První a druhý vazník dal nejvíc práce a jednu chvíli dokonce první začal padat. Jak konstrukce získala stabilitu, šlo to rychle.
.