Úvodní úvahy

Když někdo neví z čeho stavět nebo nad tím nechce přemýšlet, je to obvykle Poroterm nebo Hebl. Při tom je i spousta jiných materiálů a každý má své specifické vlastnosti. Pokud se povede ušetřit 20 cm na tloušťce zdi (nebo polystyrén "vyhnat" mimo plochu základové desky), při zastavěné ploše 100m2 lze získat navíc 8m2 obytné plochy.

Materiál

aneb z čeho stavět? Hledal jsem na internetu, jezdil po veletrzích. Obvodová stěna musí tepelně izolovat, tlumit hluk z venku a to při přijatelné tloušťce. Dalším parametrem je akumulace tepla. Tu někdy vyžadujeme, někdy jí chceme potlačit. Záleží jestli topíme krbem a vyžadujeme teplo i po vyhasnutí ohně, nebo se o teplo stará elektronická regulace a teplotu chceme během dne měnit. Ostatně u nízkoenergetických domů je snaha o časové řízení vytápění dost problematická, ale o tom v sekci vytápění. Určitou akumulaci tepla je potřeba zachovat pro zajištění tepelné stability domu v létě. Venkovní teplota ve dne je až o 15 stupňů větší než v noci a pokud uvnitř udržíme průměr těchto hodnot (případně při nočním větrání i teplotu nižší), obejdeme se v létě bez klimatizace.

Velká tloušťka stěny jednak zabírá využitelnou obytnou plochu a také hůř vypadá výhled z oken, proto jsem hledal materiály s dobrým poměrem tepelné izolace a tloušťky. Předem jsem zavrhnul materiály, které mají být současně nosné a tepelně izolační, je to vždycky nějaký kompromis. Tepelně izolační vlastnosti těchto materiálů podstatně snižuje vlhkost ze stavby, která vysychá několik let a také lajdácká (neodborná) realizace některých detailů, kde pak vznikají tepelné mosty. "Doplácnout" větší mezeru maltou se zkrátka nesmí. Dům v naší ulici stavěli z Porothermu a po jednom roce provozu, kdy už měli fasádu, nakonec zateplovali.

Když už sendvičovou konstrukci, tak jsem volil takovou, kde je jasně rozlišena nosná a tepelně izolační část. Nosná část je tepelně vodivá a má všude teplotu nad kondenzačním bodem. Stěna je také tenší, levnější a jednodušší na realizaci. Neřeší se tepelné mosty v nosné konstrukci, vše přikreje kompaktní vrstva izolace.

Těch "zaručeně nejlepších" variant bylo postupně víc.

* Systém Velox - desky s polystyrénem, mezi ně se naleje beton. Vypadá to hezky, ale jednak v té době (už je to pěkných pár let) nabízeli max. 80 mm polystyrén a taky se do mě pustil kolega, že prý chci místo baráku stavět bunkr. Tedy problémy s případnými dodatečnými stavebními úpravami. Vadou na kráse jsou i ocelové spony procházející polystyrénem. Takže tepelné mosty už z principu konstrukce, které vadí zvlášť při snaze o dosažení většího tepelného odporu. Dnes už existují i tvárnice Velox, možná jsou lepší.

* Dřevostavba - dobrá tepelná izolace, údajně i zvuková ... no tady je trochu problém. Pozemek mám 100 m od tratě, i když není příliš frekventovaná. Kombinací sádrokartonu (nebo podobných desek) a minerální vaty lze dosáhnout velký útlum na vyšších kmitočtech, pro dosažení útlumu na nízkých kmitočtech je potřeba tuhá konstrukce s velkou hmotou. Tedy cokoliv, jen né dřevostavba. Získat frekvenční charakteristiky průzvučnosti je někdy problém, výrobci udávají "vážený" útlum. Tedy jednu hodnotu průměrovanou přes celé slyšitelné frekvenční spektrum a přepočítanou přes váhovou křivku slyšitelnosti. Tam to sice vychází dobře, ale dunění od vlaku to zrovna moc neutlumí. Tady jsou nějaké charakteristiky.

měřící protokol sádrokarton s vatou, vylepšení těžkou fólií - podmínky autora zde neumožňují publikovat samotný obrázek, je to v souboru PDF.

pro porovnání - stěna z tvárnic Neico 20cm, (převzato z Neico)

* Slaměné desky Ekopanely - v podstatě zase dřevostavba. Kdosi mě upozornil, že myši si ty zbytky zrníček najdou. Nevím, bližší informace ani vlastní zkušenosti s tímto materiálem nemám.

* Nakonec zvítězila sendvičová konstrukce - betonové skořepinové tvárnice a 20 cm polystyrenu. Pochopitelně polystyren z venku. Výrobci tvárnic sice doporučují vnitřní izolační panely, ale bez zajištění parotěsnosti za panelem bude na studené stěně kondenzovat voda s velice pravděpodobným vznikem plísní. Licence na betonové tvárnice pochází z Francie, tam jsou zimy mírnější a ta vnitřní izolace tam asi funguje. Stěna má proti cihlové zdí méně vody zabudované při stavbě, je mnohem méně nasákavá a případné mokro (např. po záplavách) jí neublíží.

Co to je ta vážená neprůzvučnost a proč je toto číslo někdy zavádějící? Náš sluch nemá na všechny kmitočty stejnou citlivost. Nejlépe slyšíme střední a vyšší kmitočty okolo 2 až 5 KHz, nízké kmitočty (hluboké tóny) slyšíme podstatně hůř. Každý to sice slyší trochu jinak, ale pro přepočet máme normalizovanou váhovou křivku slyšitelnosti A.

Pokud hluk z venku obsahuje všechny kmitočty přibližně ve stejné úrovni, pro posouzení útlumu stěny stačí zjistit celkovou hlasitost za stěnou. Hlasitost všech kmitočtů vynásobíme váhovým koeficientem podle křivky A a výsledná hlasitost bude dána součtem hlasitostí všech kmitočtů. Nízké kmitočty které méně slyšíme, nám tolik nevadí a nepotřebujeme je tolik tlumit. Neprůzvučnost přepočítaná přes váhovou křivku (tedy křivku slyšitelnosti) se nazývá vážená neprůzvučnost.

Kdy nám vážená neprůzvučnost nestačí? V případě že hluk z venku obsahuje převážně jedno frekvenční pásmo, např. na nízké kmitočty. Pro hlasitost za stěnou je potom důležitý útlum stěny na tomto pásmu, používat v tomto případě vážený útlum je chybné. Není nám nic platné, že stěna utlumí 1 KHz o 60 dB a vážená neprůzvučnost je třeba 54 dB, když většina hluku z ulice třeba od těžkých kamiónů je v pásmu třeba 50 až 200 Hz a to nám stěna utlumí třeba jen o 20 dB.

Nemusí to však být jen hluk z ulice. I taková venkovní jednotka tepelného čerpadla vzduch-voda umístěná u domu je údajně přes hebl slyšet uvnitř. S porotermem prý tyto problémy nejsou.

Někdy však nemá význam vyžadovat maximální neprůzvučnost stěny. Hluk nám dovnitř vniká okny s podstatně horší neprůzvučností (vážená neprůzvučnost obvykle okolo 30-35 dB) a pokud používáme lokální větrací jednotku s rekuperací, máme vlastně ve stěně díru a neprůzvučnost je ještě nižší. Při návrhu uspořádání domu bychom měli uvážit všechny tyto místní podmínky.

.