Zde budu umísťovat různá zapojení a zajímavosti, které nebylo možno zařadit do předcházejících kolonek.
Pan Pavel Hudeček sestavil tabulku rozdělení frekvenčního spektra, která dává do souvislosti nejen frekvenci a vlnovou délku, což je důležité u frekvencí používaných pro rádiové spojení, ale i frekvenci a energii fotonu udávanou v elektronvoltech. Elektromagnetické vlny mají i hmotný, částicový charakter. Je to proud fotonů, což se projeví zejména u těch nejvyšších frekvencí jako je např. gama záření.
V tabulce též najdeme závislost vlnové délky maxima vyzařování na teplotě tělesa. Každý zná žárovku, protože vlákno s teplotou 2500 st.C vyzařuje ve viditelném spektru. Vyzařování lidského těla při teplotě 37 st.C už nevnímáme, na toto infračervené záření nemáme čidla. Právě na tyto vlnové délky řádově v jednotkách mikrónů fungují infrapasivní čidla např. v detektorech pohybu.
Pro kmitočty používané pro rádiové vysílání je možné na internetu najít celou řadu tabulek. Jedna je zde.
Značení je proti "klasickému" kratší o 1 znak, nejspíš proto ho najdeme na některých rezistorech v mrňavých pouzdrech.
Manchester - popis desky DSM, která byla součástí mikropočítače SAPI1. Vše se dělá logikou TTL a je tam i podrobný popis, jak to funguje. Text je po přefotografování přerovnán optimálně na formát A4. Schema je rozdělené na 2 části, snad slepení ze dvou A4 nebude dělat problémy. Je tam i schéma vcelku, ale kvalita nic moc a kdo má dnes tiskárnu A3?
Při čtení popisu desky DSM prosím vzpomeňte na Edu Smutného, který v dobách totality systém SAPI1 vytvořil. Některé desky jsme od něj získávali jako prototypové tišťáky + dokumentaci a ověřovali tak funkčnost zapojení ještě před zahájením výroby.
nic by na tom nebylo, až na tu elektroniku systému Stamina-info lithium, která je součástí baterie. Více zde.
Obvykle se to dělá jedním kondenzátorem, ale za cenu ztráty ostrosti obrazu. Problémem jsem se zabýval trochu více, tak vznikla krabička s pár tranzistorama a článek do PE. Dnes v době digitálních obrázků je to již dávná historie, ale co kdyby to někdo přece jen potřeboval?
Tento parametr jsem v datasheetech nemohl najít a tak jsem si pro různé kmitočty krystalů celou závislost změřil. Z grafu je též patrné, jaké minimální napájecí napětí je pro příslušný kmitočet potřeba. V literatuře jsem viděl pro snížení spotřeby odpor v sérii s výstupem oscilátorového hradla. Možná pomůže pro hodinkový krystal, při vyšších kmitočtech spotřebu spíše zvětšoval.
V magnetronu ze staré sovětské mikrovlnky už chybí katoda a některé rezonanční komůrky jsou od pilky poohýbané. Postranní díra ve víčku byla na odvádění VF energie a vedl tam měděý vodič přibodovaný na stěnu jedné komůrky. Vypadá to víc jako kovářská práce než jako přesná a naleštěná mikrovlnná technika, ale fungovalo to.
Článek pojednává o zajímavých vlastnostech spínaných stabilizátorů, které např. obecně umožňují použít step-down měnič i jako zdroj napětí opačné polarity.
Zde najdete plošný spoj pro tisk 600 dpi a pro možnost dalších změn schéma a plošný spoj ve Formice 4.2. Demoverze vhodná pro prohlížení schemat se dá stáhnout zde. Kopie článku z PE 12/2001 v PDF je zde, ke konstrukci jen pár připomínek. Zabýval jsem se i porovnáním elektretových vložek, výsledky nejsou povzbudivé. Pro mikrofon byl vyroben i miniaturní přijímač určený pro nasazení na kameru. Konstrukce je už hodně stará, popis je na HW.cz.
Zapojení dálkového ovladače vzniklo ze zvědavosti, jestli něco takového může spolehlivě fungovat. Kupodivu může, má to slušnou citlivost i odolnost proti cizím hlukům.