Při konstrukci sekundárního kmitočtového etalonu máme několik možností, čím jej řídit. Přesnost krystalového oscilátoru je omezená a i když jeho termostatováním vyloučíme vliv teploty, má na kmitočet vliv stárnutí krystalu. Proto se při požadavku na přesnost pod 1 ppm neobejdeme bez pravidelné kalibrace, nebo zavěšení na některý dostupný kmitočtový etalon. Máme možnost volby mezi řádkovým kmitočtem ČT1, ČT2, výstupem vteřinových značek z přijímače GPS, nebo nosným kmitočtem vysílače časového kódu.
Přístroj, který má být z hlediska obsluhy jednoduchý a má fungovat všude, lze synchronizovat dlouhovlnným kmitočtovým normálem DCF77.
Přijímaný normálový kmitočet má sice dlouhodobou stabilitu shodnou s primárním etalonem, ale při přenosu signálu k přijímači vzniká parazitní fázová modulace, která zhoršuje krátkodobou stabilitu kmitočtu. V signálu se zejména projevuje:
Změny doby šíření signálu DCF dosahují za celý den až 50 us a i když krátkodobé změny jsou podstatně menší, je nutné především v noci počítat s fázovou odchylkou alespoň 1 perioda. Potlačení krátkodobých odchylek se provádí průměrováním pomocí PLL s dlouhou časovou konstantou a dosažitelná přesnost je lepší než 0,1 ppm.
generátor pevných kmitočtů
čítač s časovou základnou
synchronizovanou na DCF77
anténa pro příjem normálového
kmitočtu DCF77
ceník