Zateplení domu

Dům přítelkyně byl původně nezateplený, stavěný před 40 lety ze škváráků. S TČ zem-voda a s radiátory se za elektřinu za zimu 2020/2021 zaplatilo 29000 Kč. Není to jen za vytápění, ale vytápění tvoří převážnou část spotřeby. Proti mému domu je spotřeba skoro čtyřnásobná. Po zdražování energie už začaly být náklady na energii neúnosné.

Problémy byly i s vlhkostí. V místnosti, kde se nebydlí a jen se tam odkládají věci, byl radiátor celou zimu zavřený a začaly se tam tvořit plísně. V těchto prostorech je potřeba aspoň trochu temperovat. V kuchyni u stropu se zase tvořily vlhké fleky. Dokud byla v domě stará netěsnící okna a topilo se uhlím až na 25°C, tyhle problémy tam nebyly a byl to dokonale suchý dům. Takže to chce víc topit a větrat.

Jenže problémy byly i s vrtem. Víc topit, znamená víc tepla brát z vrtu, který je už teď dost často pod nulou. Obrázek omrzlé oběhovky primárního okruhu asi mluví za vše. Vrt, ze kterého dobře funguje jen konec (v horních dvou třetinách je suchý slínovec s mizernou tepelnou vodivostí) nám víc tepla nedá. Původně jsme uvažovali druhý vrt, protože je to levnější, než zateplení. Po zdražení energií jednoznačně zvítězilo zateplení.

Zateplovalo se na podzim 2023. Dům je postavený ve svahu, část přízemí tvoří nevytápěné technické prostory a v části zapuštěné pod zem je sklep. Bydlí se jen v patře. Na stropy v přízemí jsme si nalepili 8 cm polystyrén, obvodové stěny nám zateplila firma a další firma zateplila plochou střechu foukanou izolací. Podle výpočtů by tepelná ztráta měla klesnout z původních cca 10 KW na necelé 3 KW. Zatím (leden 2024) je brzo na nějaké vyhodnocení spotřeby energie. Ale co je na první pohled vidět - teplota ve vrtu se drží podle zatížení na 2 až 5°C, radiátory mají při venkovní teplotě okolo nuly cca 30°C. Tepelné čerpadlo zem-voda, kde z vrtu šla po většinu zimy voda s teplotou pod nulou a do radiátorů se ohřívala až na 45 stupňů, mělo topný faktor menší než 4. Při současných teplotách se topný faktor zvýší cca o 20%, což je dalších 20% úspory el. energie (větší podíl tepelné energie z vrtu je zadarmo).

Pokud někdo tvrdí, že stěny s polystyrénem "nedýchají" a budou vlhnout, je to přesně naopak. Přes stěnu ze škváráků a s břízolitem (v podstatě betonová nepropustná omítka) té vlhkosti taky projde úplné minimum a pak už je jedno, jestli je na stěně polystyrén. Voda se srážela proto, že povrch nezateplených stěn byl studený. Po zateplení se stěny prohřály a problémy s vlhnutím zmizely. V domě je i lepší tepelná pohoda, ze stěn už nesálá ta zima jako dřív a pokud večer topíme v krbových kamnech, dům do rána nevychladne.

Stavaři ale upozorňují, že pokud je dům zateplený polystyrénem, musí být polystyrén tak silný, aby se stěna prohřála i na vnější straně a kondenzační bod (to je bod, kde je teplota, při které voda kondenzuje) se přesunul někam dovnitř do polystyrénu. Tím se zaručí, že se na stěně z venku nebude hromadit voda. Šedý polystyrén 16 cm tohle splňuje. Dřív mnoho lidí zateplovalo jen 6 - 8 cm polystyrénem a tam už mohly být s vlhkostí po čase problémy.