Jsou takové dva základní přístupy.
1. Udělám si všechno sám, bez dotace a budu to mít levnější (možná).
2. Nechám si vše udělat od firmy, případně s dotací.
ad 1. Tato možnost byla hodně využívaná dříve. Jsou to především ostrovní systémy, tedy oddělené od sítě. ČEZ vás do sítě pustit mohl, ale taky nemusel a tak i ten, kdo si to celé nechal udělat od firmy, byl na tom stejně jako ten, kdo si FVE dělal sám. Měl zase jen ostrovní systém, ale aspoň to měl bez práce. Sice dražší, ale dotace ten rozdíl obvykle dorovnala. Kdo si všechno udělal sám, u menšího ostrovního systému mohl ušetřit na levnější baterii.
Na stránce mypower.cz se sdružují ostrovní solárníci, co si své FVE dělali sami. Musí v tom být dávka nadšení a hlavně nepočítat, na kolik vás ta "energie zadarmo" vyjde.
Ostrovní systém předimenzovaný, aby stačil i při horším počasí, dává v létě obrovské nevyužitelné přebytky a v zimě je pak stejně potřeba brát energii ze sítě. Proto se tyto systémy dělají obvykle menší a když už ta přípojka je, počítá se s částí energie ze sítě. Baterie umožní uschovat energii na večer, případně na 1-2 dny, když nesvítí. Víc toho obvykle nezvládne, i když při malé spotřebě může vystačit i na týden.
Na měnič je možné připojit jen to, co výkonově zvládne a třeba s proudovou špičkou při rozeběhu motoru si bez sítě neporadí. Takže tepelné čerpadlo nebo klimatizaci k tomu nejspíš nepřipojíte. Je proto potřeba mít elektroinstalaci rozdělenou na část z měniče a část ze sítě. Měniče s klasickým 50 Hz trafem na tom jsou s krátkodobou přetižitelností lépe než měniče s VF trafem, ale to trafo na větší výkony vychází obrovské a jeho magnetizační proud zvyšuje ztráty měniče. Proudové špičky vadí také bateriím LiFePO4. Baterie NiCd složená ze starších článků řady KPL nebo KPM (Ferak) ten proud ani nedá a jediné baterky, kterým velký proud nedělá problém, jsou NiCd články řady KPH (používají se jako startovací na lokomotivách) a olověné.
Velikost baterie by měla vycházet nejen z požadovaného množství uložené energie, ale také z jejího maximálního proudového (výkonového) zatížení. Baterie LiFePO4 mají obvykle maximální trvalý nabíjecí i vybíjecí výkon 0,5C, takže baterii s kapacitou 10 KWh lze nabíjet a vybíjet max. výkonem 5 KW. Pokud panely dají větší výkon, je potřeba nabíjecí výkon omezit. Pokud pro energii nemáme jiné využití a je to hybridní systém s povolenými přetoky, přebývající výkon odchází do sítě. U ostrovního systému zůstane část výkonu panelů nevyužitá. Podobně při vybíjení musí mít měnič omezení, jaký výkon může z baterie brát. V hybridním systému se výkon z baterie a z panelů (když svítí) doplní výkonem ze sítě, ostrovním systému to ten výkon nedá a klesne napětí. U olověných baterií je vybíjecí proud obvykle dostatečný a záleží, co "umí" měnič. U NiCd baterií je vnitřní odpor (a tím i max. vybíjecí proud) závislý na stavu článků. Starší baterie dají menší výkon, při vyšším zatížení jim klesne napětí. Ale jinak jim vyšší proud obvykle nevadí.
Někdo si sice pořizuje hybridní měnič a připojí ho paralelně k síti jako bezpřetokový, ale není to zrovna legální. Pro paralelní připojení k síti je potřeba splnit několik podmínek, aspoň u nás. V Německu se dá v Lidlu koupit balkónová sestava, připojí se do zásuvky a snad do 400W to ani není potřeba hlásit. Pomůže to snížit spotřebu a pokud zrovna FVE vyrábí víc než je okamžitá spotřeba, jde to do sítě a nikde se to nepočítá. U nás je nepovolená dodávka energie do sítě těžce pokutována.
Měniče pro nižší výkon umožňují připojení levnější baterie 24 nebo 48V, zatím co u hybridního systému tvoří cena vysokonapěťové baterie (např. Pylontech) obvykle největší položku. Cena takto sestaveného ostrovního systému s levnými, třeba staršími bateriemi pak skutečně vyjde podstatně menší. Ale rozdíl mezi ostrovním a hybridním systémem je zcela zásadní právě v možnostech, které dává.
Sice by bylo možné takový ostrovní systém dodatečně změnit na hybridní, jenže to je papírová válka a zdaleka né každý to zvládne. Je k tomu potřeba projekt, revize, úprava elektroměrového sloupku, měnič schváleného typu, všechno udělané podle norem ... a pokud tohle vše má dodatečně řešit firma, nechá si to náležitě zaplatit a nejspíš se do toho moc nepohrne. Pro ní je lepší, když si to udělá celé podle svých zvyklostí a né, když musí v cizí dokumentaci řešit, co a jak je potřeba změnit.
ad 2. Už asi 2 roky platí, že když požádáte o EAN pro výrobu, ČEZ vám ho po splnění všech náležitostí musí přidělit. To je zcela zásadní změna, která nejen podpořila zájem o fotovoltaiku, ale také umožnila, aby se domácí FVE podílely na dodávce energie do sítě. Pokud FVE dělá firma, po prověření, zda to síť v místě instalace zvládne, máte zaručeno, že můžete mít svojí FVE připojenou paralelně k síti. Takže už neřešíte přepínání mezi sítí a FVE, ale všechno doma funguje stejně jako bez FVE a jen se občas podíváte, kolik vám to dneska vyrábí. Když chcete svojí spotřebu optimalizovat podle počasí, můžete. Ale taky nemusíte, jen vás nakupovaná energie vyjde o něco dráž.
Proto se dnes téměř všechny FVE dělají jako hybridní, paralelně připojené k síti. Instalační firmy mají své projektanty, montéry i revizáky a splnění technických požadavků ČEZu je samosřejmost. Sice vím o člověku, který si celou hybridní FVE dělá sám, ale je to elektrikář s dlouholetou praxí, má papír na projektování elektro a kvůli FVE si dělá i revizácké zkoušky. Práce na FVE začal tím, že stěhuje střešní okno a dělá veškerou údržbu na plechové střeše, protože pak už se k tomu bez sundání panelů nedostane. Ale takových lidí moc není. Proto nechat to na firmě, která to umí, je dneska asi nejrozumnější řešení. Nakonec náležitosti, jako je projekt a revize, nepotřebujete jen pro připojení k síti, ale i pro pojišťovnu a měli by to vyžadovat i hasiči. I když s hasičema mám v tomhle trochu problém, který později ještě zmíním.
Na slovo dotace jsou někteří lidé alergičtí, ale zbytečně. FVE fakt nejsou dotované z peněz, které platíme na POZE. To jde na ty první solární barony z let 2005-2009, kteří mají dlouhodobě garantovanou výkupní cenu energie vysoko nad její skutečnou hodnotou. Současné FVE se dotují z evropských peněz z emisních povolenek a pokud si za ně nepostaví FVE někdo u nás, vyčerpá to někdo třeba v Německu, nebo ve Španělsku. Takže je lepší, pokud je možnost a důvod, vyčerpat je u nás. Když náš pan prezident Havel řekl, že se u nás nebudou vyrábět zbraně, taky jejich množství ve světě nekleslo. Jen jsme přišli o zakázky a vyrobil to někdo jiný. Tyto dotace vidím dost podobně.
Oslovil jsem celkem tři firmy a vybral jsem si až tu třetí. Jsem elektrikář, takže mám představu, co chci. A chci aby mi zajistili všechno, abych se nemusel starat. První firma u mě skončila po dotazu, jestli mi zajistí i úpravu elektroměrového sloupku. Prý že to oni nedělají, to je přece moje starost. Znamená to sehnat si elektrikáře, který zná nejen silnoproudařinu, ale i požadavky ČEZu na zapojení sloupku pro FVE. Raději nebrat toho, který tohle bude dělat poprvé.
Druhá firma mi nabízela nějakou sestavu a nebyli ochotni k změnám. Protože takhle to dávají každému. V nabídce byla jen jedna výsledná částka a vlastně jsem nevěděl, za co. Takže taky nic.
Až třetí firma mi poslala rozpoložkovanou nabídku. Úpravu sloupku zajišťují přes externího elektrikáře, ale už těch sloupků upravil spoustu a ČEZ mu to bere. Elektrikář se divil, že si to neudělám sám, že on je pro mě prý zbytečně drahý. No sice mám z padesátky §8, takže bych mohl, ale silnoproudařinu nedělám. A než někde studovat, jak mají být popsané návlečky a pak to kvůli nějaké formalitě 2x předělávat, z toho už jsem vyrost. To radši ať to udělá někdo, kdo ví, jak to přesně ČEZ chce.
Pak jsem s firmou řešil typ baterky, protože nabízená baterka Dyness se mi nevešla v dílně vedle stolu a Pylontech se tam vešel akorát. Potom drobnosti jako umístění rozvaděčů, ledacos se řešilo až při montáži. Nakonec i revizák mě příjemně překvapil. Kontroloval i utažení svorek, typ pojistek, všechno jak by mělo být.
Ono se stejnosměrnými obvody se opravdu musí opatrně, i když panely dávají "jen" 13A. Ve stejnosměrném obvodu se oblouk snadno zapaluje a těžko zhasíná, zvlášť při vyšším napětí. V jedné z prvních baterkáren, kterou jsme ve firmě dělali, někdo zapomněl utáhnout přívod k pojistce. Nabíjecí proud 100A při napětí 200V udělal takový oblouk, že se tavila i keramika na spodku pojistky a měď byla v rozvaděči rozstříkaná všude. Jenže tady je to všechno mnohem menší a navíc v plastu. Nechat to takhle vyhořet a pak to celé předrátovávat, by bylo úplně zbytečné.
Moje roční spotřeba je 4-5 MWh ročně. Původní úvaha byla pořídit si FVE o výkonu 5 KWp, což by dalo těch skoro 5 MWh za rok. Chtěl jsem zůstat u ČEZu a využívat jejich službu virtuální baterie. Tedy přebytky v létě posílat do sítě a v zimě si je vybrat na topení pro tepelné čerpadlo. Jenže když vyrobím víc než spotřebuju, to navíc propadne ČEZu zadarmo. Tento přístup vede k tomu, aby si člověk nepořizoval "zbytečně" velkou FVE.
Jenže nakonec bylo všechno jinak. Firma mi ty nabídky poslala dvě. Jednu na 5,52 KWp (částku nebudu uvádět) a zároveň druhou na 7,36 KWp s cenou jen 1,19 krát vyšší. Cena jedné KWp byla tedy o 12% nižší. Je to vlastně pár panelů navíc, většina věcí je tam stejných. Tak jsem si řekl, proč né. Když už byl hotový projekt, přišly jim trochu větší panely a že se prý mám rozhodnout, jestli těch 7,36, nebo 8 KWp. Od 8 KWp byla nějaká další evropská dotace, kterou jsem využil přesně tak, jak byla míněna. Tedy né k zlevnění FVE, ale k rozšíření baterie o 1 modul. Takže k FVE 8 KWp mám baterii 14,2 KWh.
Zatím mi to běží půl roku a za tu dobu jednoznačně mohu říct, že jsem se rozhodl správně. O přebytky se starat nemusím, ty jdou do sítě. Velký výkon FVE s dostatečnou kapacitou baterie mi zajistil soběstačnost až do půlky listopadu. Pokud jeden den nesvítilo, překonala to baterka. Ale bylo to v době, kdy se ještě moc netopilo a když jo, tak většinou večer v kamnech. Od ČEZu jsem odešel k dodavateli, kde mám spotové ceny a nemusím řešit, že mám výrobu větší, než spotřebu. Určitě bych doporučoval panelů na střechu kolik se jich vejde, přebytek výkonu se vždycky hodí. Zajistí lepší energetickou soběstačnost při horším počasí.
Ohledně cen energie, kolik ušetřím, kolik vydělám za prodanou energii ... je potřeba si uvědomit, jakou rychlostí se ceny energie mění nahoru i dolů a že FVE si pořizujeme na celý život. Možná za 20 let vyměníme panely né proto, že by měly nějaký podstatný úbytek výkonu, ale že se objeví nějaké lepší, které budou brát dobře celé viditelné spektrum a budou mít dvakrát větší výkon. Možná pak vyměníme i měnič, protože ten původní tak velký výkon nezvládne. Nejdříve odejde baterka, ale třeba za těch 10-15 let už další potřebovat nebudeme, protože akumulace přes síť bude dostatečně mohutná a levná. Ale stále nám ten základ zůstane, všechno budou jen průběžné inovace.
Je hezké číst, jak různí ekonomičtí poradci vypočítávají, kolik přesně člověk s FVE ušetří a jaký výkon si má pořídit. Je to velmi individuální. Já mám třeba dům postavený jako nízkoenergetický, ve stěnách mám 20 cm polystyrénu a výpočetní výkonovou ztrátu domu mám 5 KW. Stavěl jsem to takhle před 8 lety, kdy se ještě nemuselo. Nějak jsem si nedokázal představit, že bych topil uhlím a když se kamarád pustil do výroby tepelných čerpadel voda-voda, koupil jsem to u něj. Jsem v polabí, na písku a vody je tady spousta, takže mám pro toto TČ podmínky. Při venkovních -15°C na vytápění potřebuju pro 5 KW tepla 1KW elektřiny, tedy 24 KWh za den. Když spotřebu spočítám (no spíš odhadnu, zase je v tom výpočtu statistika) přes denostupně, je to asi 2 MWh za rok. Další 2-3 MWh spotřebuju na všechno ostatní.
Spotřebu energie tedy nemám velkou a vlastně bych FVE ani nepotřeboval. Ale chtěl jsem. Když začaly mohutně růst ceny energií, řekl jsem si, že tohle nemám zapotřebí a jistá míra nezávislosti by se hodila. Čím větší nezávislost, tím víc mi přišly rozumné spotové ceny. Sice za 1 KWh přebytků mi platili 1,50 Kč a nakupovat budu možná i za 6 Kč (silovka + DPH, POZE, distribuce) a nemohu počítat s tím, že bych na prodané energii nějak vydělal, ale velká míra soběstačnosti mi množství nakupovanoé energie sníží na minimum a o to mi jde především. Pokud prodaná energie zaplatí stálé platby, budu spokojený a víc od toho nečekám. Ale ty ceny se neustále mění a budou měnit.
1. Poptávka na jednu nebo více firem a vyhodnocení nabídek. Je dobré si o jednotlivých komponentech něco najít, třeba i porovnat s podobnými produkty (cena, parametry) a případně dát dotaz, jestli by byla možná změna a jak se změní cena. Firma také často nabízí standardní sestavu s nějakým počtem panelů a i ten se dá přizpůsobit místu na střeše, nebo požadavku na výkon FVE.
2. Po ujasnění sestavy by měl přijet technik. Zjistí, zda a kam se dá namontovat měnič, baterie a rozvaděče. Nemusí to být u hlavního rozvaděče, ale jsou tam požadavky na průřez vedení a na uzemňovací vodič. V hlavním rozvaděči musí být umístěný smartmetr, zabírá dva moduly. Od něj jde do měniče kabel (Goodwe má UTP kabel), nebo se dává radiomodul. Ale ten vyžaduje v rozvaděči další volné pozice. U panelů je potřeba vědět, zda máte (dnes upřednostňovaný) oddálený hromosvod a jestli se panely vejdou do jeho ochranného prostoru, nebo je hromosvod spojený s PEN sítě. Firma také prověří, zda je možné v daném místě FVE připojit k síti. Pokud síť není stará a má dostatečnou zatižitelnost, neměl by to být problém.
3. Pak už by měla přijít smlouva. Takže následuje kontrola a podepisování dokumentů, nějaká záloha a firma může začít s projektem a s montáží. Důležitá je i úprava elektroměrového sloupku.
4. Pokud máte pohromadě všechny dokumenty (projekt, revizi, protokol o nastavení měniče) můžete na ČEZ disribuce požádat o EAN pro výrobu. Vyřizují ho rychle. EAN pro výrobu je doklad, který vám umožní vybrat si dodavatele, který bude vaší energii vykupovat.
5. Pak už jen doplatit zbytek, vyřídit dotaci a stáváte se malinkým solárním baronem :-)