logo

zpět na hlavní menu

úvod download časovač osc časovač k Minolta A200 odpájení SMD stavíme Biprog úprava magnetofonu kond. mikrofon různé měřící doplňky plošné spoje různé zdroje oprava TV ovladače LED baterka LED světlo ke kolu grafy a vzorce antény vysílač AM různé

fotky

stavba domečku

mail:
info@vaelektronik.cz
pozadí

Úprava magnetofonu pro natáčení netopýrů

Jde to vůbec? Ano, jde. Chce to jen drobnost. Dobrý mikrofon, který chodí dost vysoko a „trochu“ poštelovat magnetofon. Potřebný frekvenční rozsah je do 50 až 80 KHz pro většinu běžných netopýrů (mimo vrápenců) a pokud nám stačí nahrát jen některé druhy s nižším kmitočtem, stačí i 25 KHz. Záznam se do počítače přehrává zpomaleně a v počítači se provádějí jeho případné další úpravy.

Pro převedení netopýřích ultrazvukových výkřiků do slyšitelného pásma bez zpomalení se běžně používají netopýří detektory. Výkřik netopýra se v podstatě zdetekuje a vypadá jako lupanec. Z charakteru zvuku detektoru rozeznáme přibližnou délku výkřiků, jejich počet a opakovací frekvenci. Frekvence a délka výkřiku se obvykle zobrazuje na displeji a umožní určení druhu netopýra. Pokud si však chceme poslechnout, jak netopýří výkřik zní ve skutečnosti, máme jedinou možnost. Nahrát, zpomalit a poslouchat.

V podstatě nelze dát konkrétní návod na úpravu libovolného magnetofonu a do přestavby by se neměl pouštět začátečník. Chce to o magnetofonech něco vědět a mít i patřičné přístrojové vybavení. Pro úpravu jsou vhodné především staré teslácké kazeťáky. Jednak je od nich sehnatelná dokumentace, ale je v nich i dostatek místa pro “bastlení“. Naopak naprosto nevhodné jsou různé nahrávající walkmany o velikosti většího obalu na kazetu, kde je pod kapkou „asfaltu“ jeden čip a okolo něj pár SMD součástek nejasné funkce. Nejlépe lze výsledek zaručit u tranzistorových zapojení, kde není problém s dosažením potřebného zesílení při vyšších kmitočtech. Integrované záznamové/snímací zesilovače mívají často mezní kmitočet omezen vnitřním zapojením (jejich vnitřní zapojení se často nápadně podobá operačním zesilovačům) a po přeladění korekcí na 50 KHz potom někdy není možné dosáhnout potřebné zesílení a plné výstupní napětí.

Pro zvýšení mezního kmitočtu se musí především zvýšit rychlost pásku. Já jsem si upravil starý bateriový cívkový magnetofon Uran tak, že jsem rychlost zvýšil na 38 cm/s. Dosažený mezní kmitočet je 50 KHz a při 60 KHz je pokles 10 dB. Kazetové magnetofony mají hlavy s menší štěrbinou a používají kvalitnější pásky, takže už při standardní rychlosti 4,76 cm/s chodí do 15 KHz. Cívkové magnetofony chodily do 15 KHz při rychlosti 9,53. Proto u kazetového magnetofonu pro rozsah 50 KHz stačí rychlost 19.

Zvýšení rychlosti na čtyrnásobek již zpravidla nelze dosáhnout pouhým zvýšením napětí motoru. Jednak bychom museli mít přídavné baterie mimo magnetofon, ale také motorek od určitého napětí začíná jiskřit a obtížně se odrušuje. Pomůže však výměna řemeničky za větší a možná při tom bude potřeba sehnat jiný, delší řemínek. Pokud je motorek vybaven vestavěným odstředivým regulátorem, je lépe jej vyměnit a dodělat k němu elektronickou regulaci. Tady bychom se měli rozhodnout, jestli přístroj má být jednorychlostní, nebo zda na něm budeme i zpomaleně přehrávat. Regulace na čtvrtinovou rychlost je při použití napěťového regulátoru dost nepřesná a v takovém případě by byl vhodnější regulátor s čidlem otáček. Ten je však zase složitější. Rozhodně bude při malé rychlosti horší krátkodobé kolísání rychlosti. Pro nastavení rychlosti si vyrobíme měřící kazetu, na kterou po rozmotání „nahrajeme“ zmagnetovaným šroubovákem značky např. po 381 mm (2 vteřiny při 19,05 cm/s, 8 vteřin při 4,76 cm/s). Těch značek by tam mělo být alespoň 50. Vzdálenost měříme pokud možno přesně.

Dalším krokem je přeladění záznamových korekcí. Po připojení generátoru na vstup a milivoltmetru nebo osciloskopu na výstup záznamového zesilovače si můžeme změřit původní průběh frekvenční charakteristiky. Normou je dán průběh magnetického toku pásku, který se nad daným mezním kmitočtem snižuje. Mezní kmitočet je dán časovou konstantou 120 us pro pásky Fe a 70 us pro pásky Cr. Ve skutečnosti se však záznamová charakteristika na výškách zvedá, protože je nutné kompenzovat štěrbinové ztráty a ztráty v železe hlavy. Někde od 2 KHz se zesílení začíná mírně zvedat a na 15 KHz je výrazné maximum. Tesla používala v mnoha svých magnetofonech rezonanční obvod LC, v novějších již RC zapojený jako přemostěný T článek s podobnými vlastnostmi. Rezonanční kmitočet přeladíme na 60 KHz (podle dosažené frekvenční charakteristiky měřené přes pásek můžeme tento kmitočet dodatečně změnit) a při rychlosti 19 nahrajeme z generátoru řadu kmitočtů. Při rychlosti 4 při přehrávání (případně na jiném magnetofonu) zkontrolujeme průběh. Podle potřeby zvýšíme mezní kmitočet, od kterého se charakteristika začíná zvedat. Pokud pro přehrávání používáme jiný magnetofon, musí na obou strojích souhlasit kolmost hlav, jinak se ničeho nedoměříme! Problémem u záznamového zesilovače může být jeho vybuditelnost. Hlava je indukčnost a tak pro dosažení stejného záznamového proudu je napětí na ní úměrné kmitočtu. Může se stát, že na 50 KHz bude vybuditelnost zesilovače nižší, než vybuditelnost pásku. Můžeme si pomoci např. zvětšením napájecího napětí přidáním dalších článků, napájením posledního tranzistoru záznamového zesilovače vyděleným (kapacitní dělič) a usměrněným napětím z oscilátoru, nebo použitím transformátoru. Transformátory se používaly u záznamových zesilovačů studiových magnetofonů, ale tato problematika je složitější a dobře navrhnout takový transformátor není jednoduché. U Urana ho mám a přesto že je na EI plechách (převinutý původní výstupní transformátor), chodí i na 60 KHz dobře.

Další věc, která má na kvalitu záznamu i na průběh frekvenční charakteristiky podstatný vliv, je předmagnetizace. Oscilátor by měl pracovat alespoň na trojnásobku nejvyššího přenášeného kmitočtu. Obvyklých 40 až 60 KHz je zcela nedostatečné a oscilátor bychom měli přeladit přibližně na 150 až 200 KHz. Nakmitané napětí je omezené napětím baterie a s největší pravděpodobností už nebude stačit pro dokonalou funkci mazací hlavy. Proto se možná budeme muset smířit s tím, že budeme nahrávat pouze na předem smazané kazety. Při přeladění oscilátoru nesmíme zapomenout na přeladění odlaďovače předmagnetizačního kmitočtu (pokud je použit), zařazeného na výstup záznamového zesilovače. Pokud tam je jen odpor, je vhodné odlaďovač doplnit. Stačí miniaturní tlumivka a k ní vybrat vhodný kondenzátor (paralelní kombinaci dvou až tří kondenzátorů), stačí i bez možnosti jemného doladění. Odlaďovač usnadní dosažení potřebné předmagnetizace po přeladění oscilátoru. Předmagnetizaci nastavíme na maximum citlivosti pásku při 30 KHz. Bude tedy podstatně menší než u běžného audio záznamu a za cenu vyššího zkreslení nízkých kmitočtů umožní maximální kvalitu záznamu vysokých kmitočtů. Pokud magnetofon neumí přepínání různých typů pásků, měli bychom se rozhodnout, pro jaké pásky jej nastavíme. Pásky typu 2 (Cr) mají lepší vybuditelnost na vyšších kmitočtech a jejich použití bych doporučoval. Potřebují však vyšší předmagnetizaci a to po přeladění oscilátoru může být problém. Definitivní nastavení záznamových korekcí bychom měli dělat až po nastavení předmagnetizace.

Protože jsem pro záznam netopýrů zatím používal velký, těžký a při rychlosti 38 i dost hlučný magnetofon Uran, který navíc umí nahrávat pouze mono, uvažuji o přestavbě kazetového magnetofonu Tesla K10 na stereo. Pokud se k tomu opravdu někdy dostanu, objeví se zde kompletní dokumentace.

A co se s tím dá nahrát? Na to se podívejte na stránku Českého fonoklubu.